20.1.2011 v 17 hodin jsme se sešli v Obchůdku "Z přírody" v Rokycanech Palackého ulici, abychom vyslechli přednášku o celiakii.
Na přednášku jsme připravili bezlepkové pohoštění. Každý, kdo chtěl, mohl ochutnat bezlepkové chuťovky s křenovou nebo rybičkovou pomazánkou, sýrové koláčky s nivou, linecké cukroví a perník.
Pan profesor MUDr. Josef Sýkora PhD., MSc nás populárně naučnou formou seznámil obecně s onemocněním celiakie a s tím, co se při tomto onemocnění v našem těle děje, jaké jsou nejnovější trendy v diagnostice a v samotném určení diagnozy celiakie a následcích nedodržování bezlepkové diety pro pacienta s celiakií.
Historie onemocnění
První popis celiakie byl sepsán v Antickém Řecku Dr. Galénem. Poté se na dlouhá léta na toto onemocnění zapomnělo. Až v roce 1886 Dr. Gee sepsal základní pohled na celiakii v moderní době. Dalším mezníkem ve výzkumu celiakie byla 30. léta 20. století. Lékaři, přestože věděli, co pacientům neprospívá, neuměli je léčit. Neuměli nahradit základní potraviny.
Další zlom ve vývoji léčby celiakie nastal během 2. světové války v Holansku. Děti s celiakií za války, kdy měly nedostatek potravin, hlavně mouky, prospívaly. Po válce v Holansku opět děti s celiakií začaly neprospívat. To byl impuls pro lékaře jakým směrem nastavit léčbu.
V 50. a 60. letech 20. století vědci sepsali Hlavní koncepci léčby celiakie.
Pohled na celiakii se v dnešní době mění každým dnem.
Příznaky:
Dělí se do dvou skupin. Příznaky v trávicím traktu a příznaky mimo trávicí trakt.
V trávicím traktu: Průjmy s tukem, velké bříško, hubené končetiny, zvracení, nezvladatelné děti - neklid a psychické poruchy, urologické.
Mimo trávicí trakt: poruchy růstu, anémie (snížené Fe), chudokrevnost.
Další příznaky spojené s dalšími chorobami.
Kdo může onemocnět celiakií?
Lidé s genetickou predispozicí. To jsou ti, kteří v rodině mají celiaka. Jejich tělo neadekvátně reaguje na lepek v potravě. Lepek je zásobní protein v zrnu obilnin. Skládá se z glutaninu a gliadinu, který sa dále dělí na alfa (peptid B 3142), beta, gama a delta. Tenké střevo u predisponovaných jedinců neumí zpracovat alfa-gliadin, který pak zabrání rozštěpení lepku a vyloučení z těla. Dochází ke změnám v krevním obrazu a v reliéfu lačníku a dvanáctníku. Tenké střevo ztrácí schopnost vstřebávat živiny - bílkoviny, cukry, tuky, minerály a vitamíny. Tím dochází k podvýživě nemocného jedince.
Diagnostika celiakie spočívá v odběru krve, cíleném vyšetření na zvýšený výskyt protilátek na gliadin a v endoskopickém vyšetření stavu sliznice tenkého střeva.
K tomu, aby byla diagnostikována celiakie je v současné době potřeba splnit tři kritéria, která určilo Evropské centrum pro gatsro:
- klinika - podezření na celiakii, příznaky, výskyt celiakie v rodině
- laboratorní výsledky - antigen v krvi - glutamináza
- enterobiopsie - odebrání vzorku sliznice tenkého střeva a odeslání k histologickému vyšetřeníPodle těchto výsledků se celiakie dělí do skupin 0, 1, 2, 3Skupina 0-zdravá slizniceSkupina 3 - nejvyšší stupeň poškození slizniceDříve se pro stanovení diagnozy celiakie podle Budapešťských kritérií vyžadovaly 3 biopsie. První se dělala při podezření na celiakii, druhá po určité době dodržování bezlepkové diety a před třetí biopsií byl pacient vystaven působení lepku.
- Celiakie se dělí na několik forem
- klasická celiakie - pacient má typické příznaky
- atipická celiakie - latentní nebo tichá.K diagnoze atipické celiakie dochází v příčinné souvislosti s jinou nemocí. Nejčastěji je diagnostikována u dětí s diabetem typu A, při hypothyroze štítné žlázy a u dětí s poruchami růstu.Léčba celiakie
Jedinou a nejúčinější léčbou celiakie je celoživotní dodržování bezlepkové diety. Při nedodržování bezlepkové diety se po dvaceti letech zvyšuje možnost rozvoje rakoviny a lymfomů v tenkém střevě.V dnešní době se stále více výrobců věnuje bezlepkové dietě.Výskyt celiakie v různých státech Evropy.Ve střední Evropě se odhaduje nebo udává prevalence celiakie 1:1500. V Irsku je 1:300. V Dánsku je výskyt celiaků téměř mizivý, zatím co ve Švédsku je jeden z nejvyšších v Evropě.Stále se zvyšující výskyt celiakie je dán mimo jiné i stále se zlepšující diagnostikou této nemoci.V roce 2009 byla u nás zrušena Komise pro Celiakii a zastaven screaning celiakie.DiskuzeJeden z dotazů se týkal vývoje léku na celiakii a jak by měl fungovat. Tento lék je ve fázi laboratorních pokusů a uvedení do praxe by mohlo přicházet do úvahy v horizontu desetiletích. Shodli jsme se na tom, že bezlepková dieta je dobrá a chutná a žádný "prášek" nepotřebujeme.Další dotaz byl na zavádění lepku do stravy malých dětí. Zde pan profesor Sýkora odpověděl, že se uvažuje o snižování věku při podávání příkrmu s lepkem. V současné době je doporučení podávat příkrmy s lepkem od dokončeného 8. měsíce věku dítěte.Pak zazněl dotaz ohledně nesnášenlivosti mléka. Ve své třicetileté praxi se pan profesor setkal snad s jediným pacientem, který měl primární absenci laktázy. Sekundární absence laktázy je častá, ale výhoda u laktázy je taková, že se sama obnoví po několika týdnech až měsících vynechání mléčných výrobků ze stravy. Laktáza se ze střeva ztrácí při průjmech. S věkem se snižuje její produkce a proto si každý musí vyzkoušet, jaké množství mléčných výrobků snese.Dále jsme se zastavili u problému s probiotiky. Toto téma je na samostatnou přešdnáku, konstatoval pan profesor Sýkora. A pokračoval, největší význam podávání probiotik je při léčbě antibiotiky. Dále probiotika zlepšují účinnost léků na některé dýchací nemoci. Nejvíce přírodních probiotik je v jogurtech a dalších zakysaných výrobcích.Pak jsme diskutovali na téma bezlepkových potravin, výrobků a směsí. Kladně jsme hodnotili stále se rozšiřující sortiment bezlepkových výrobků. Pozastavili jsme se u směsí Jizerka, které obsahují 8 mg lepku a je označena jako bezlepková a škrtlým klasem. Podle evropských směrnic pro bezlepkové výrobky je tato směs nevyhovující a měla by být označena jako směs se sníženým obsahem lepku. Pacienti s celiakií by se takovýmto potravinám měli striktně vyvarovat.Přednáška byla velice zajímavá a byla veliká škoda, že přišlo pouze devět posluchačů, přestože jich osobně, mailem nebo zprávou sms bylo pozváno přes dvěstě. Řekla bych, škoda pro ty, co nepřišli. Takovéhle informace se člověk nedozví každý den a zcela jistě ne při běžné kontrole v ambulanci.

































