na Blog.cz

Vážená paní Valentová,zveřejnění mailíku mi nevadí a moc děkuji za vaši milou reakci.
Od vás a od všech celiatiků v Rokycanech je tak skvělé,že svoji energii věnujete do organizování všeho možného a tak já i kdokoliv jiný může nahlédnout do toho jak hezky se dá s celiakií žít.Myslím,že polknout prášek na nemoc je to nejmenší,ale dodržování diety celý život je závazek ke svému zdraví mnohem a mnohem náročnější.Člověk musí být najednou tak ostražitý,zabývat se tím čím se nikdy nezabýval a věci samozřejmé jsou najednou tak složité.A vidět v tu chvíli někoho kdo se s dietou potýká tolik let je tak povzbuzující.Když jste to zvládla vy,tak proč ne já???Hned se člověk cítí lépe a za sebe mohu říct,že promluva s člověkem zasvěceným je pro mě tou největší útěchou,protože kdo to nezažije,tak nikdy nepocítí jaké to opravdu je!Nechci už teď žít v předsudkách,ale každý jistě někdy poznal jaké to je potkat hloupého člověka a tak už teď cítím na vlastní kůži jak nedobře se mi ve frontě na salám v našem krámku ptá "obsahuje to či ono lepek??"Někdo to nevnímá,ale obava,že pro někoho budu ta potrhlá co řeší takové "blbosti" tu je!!!Jsem člověk silný,takže ta možnost,že se zkrátka ptát nebudu nepřipadá v úvahu,ale vím,že den kdy někdo ve frontě za mnou tuto poznámku pronese přijde a nebo jen ucítím to divné dusno,že zdržuji... Zrovna dnes mi paní prodavačka s lehkým úsměvem řekla "no to vám neřeknu",tak jsem slušně požádala o tu šunku,která byla ještě nenačatá a obsahovala celou etiketu o složení...Naštěstí za mnou nikdo nestál Takže po dnech hledání,tápání,pochyb je pro mě setkání v Globusu s vámi jako malý zázrak a uklidnění,že to zvládám bez větších pochybení.
Takže znovu děkuji a těším se na vše!!!
S přáním krásného svátečního dne a nadcházejícího víkendu se loučí Kateřina Žežulková.